Mladí a volby: Trend nezájmu nebo rostoucí politická aktivita?
Politická angažovanost mladých lidí byla v posledních desetiletích často popisována jako slabá, přičemž se v médiích i mezi analytiky opakovaly obavy ze snižující se volební účasti této věkové skupiny. S příchodem nových technologií, rozvojem sociálních sítí a proměnou společnosti se však situace začíná měnit. Jsou mladí skutečně politicky pasivní, nebo naopak hledají nové způsoby, jak ovlivnit veřejné dění? Tento článek se zaměří na aktuální data, důvody i formy politické aktivity mladých lidí v Česku i v zahraničí.
Účast mladých ve volbách: Jaká jsou čísla?
Volební účast mladých lidí je dlouhodobě nižší než u starších věkových skupin. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 účast voličů ve věku 18–24 let 48 %, zatímco u skupiny 55–64 let dosahovala 69 %. Toto číslo výrazně kontrastuje s obdobím po sametové revoluci, kdy byla účast mladých v prvních svobodných volbách v roce 1990 přes 70 %.
Podobný trend je patrný i v celé Evropě. Například ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 byla průměrná účast mladých (18–24 let) v EU 42 %, zatímco celkový průměr činil 51 %. Výjimkou byla Belgie, kde kvůli povinné volební účasti dosahovala účast mladých až 81 %.
| Země | Volební účast 18–24 let (%) | Celková volební účast (%) |
|---|---|---|
| Česko (2021) | 48 | 65 |
| Slovensko (2020) | 40 | 65 |
| Belgie (2019) | 81 | 88 |
| Německo (2019 EP) | 61 | 61 |
| EU průměr (2019 EP) | 42 | 51 |
Tato čísla potvrzují, že mladí voliči jsou sice méně ochotní účastnit se tradičních voleb, ale rozdíly mezi jednotlivými státy a typy voleb jsou výrazné.
Proč mladí často nechodí volit?
Existuje několik důvodů, proč mladí lidé volí méně než starší generace. Prvním z nich je pocit, že jejich hlas nemá dostatečnou váhu. Podle výzkumu agentury STEM/MARK z roku 2022 si až 37 % mladých myslí, že politické strany je neoslovují nebo že se nezabývají tématy, která by je zajímala, například dostupné bydlení, klimatická změna nebo vzdělávání.
Dalším faktorem je nižší povědomí o volebním systému a kandidátech. Mladí lidé často uvádějí, že nevědí, koho volit, nebo že se v politice příliš neorientují. Podle průzkumu Eurobarometr z roku 2021 až 30 % mladých Evropanů uvedlo, že jim chybí informace o tom, jak volby fungují a jaký vliv mají na jejich život.
V neposlední řadě hraje roli i dočasná životní situace. Mnoho mladých studuje, stěhuje se za prací nebo tráví čas v zahraničí. To jim může ztěžovat přístup k volebním místnostem nebo registraci k volbám.
Nové formy politické aktivity: Online petice, protesty a sociální sítě
Zatímco volební účast mladých může být nižší, jejich politická aktivita rozhodně neklesá. Právě naopak – mladí lidé čím dál častěji využívají alternativní způsoby, jak ovlivňovat politiku a veřejné dění.
Podle studie Sociologického ústavu AV ČR z roku 2023 se až 60 % mladých (16–29 let) alespoň jednou za rok zapojilo do nějaké formy občanské aktivity. Nejčastěji to byly online petice, sdílení politických výzev na sociálních sítích nebo účast na demonstracích. Příkladem může být studentské hnutí Fridays for Future, které v roce 2019 přilákalo do ulic českých měst tisíce mladých lidí požadujících důraznější opatření proti klimatické krizi.
Významnou roli hrají i tzv. „influenceři“ a politicky aktivní osobnosti na YouTube, Instagramu nebo TikToku. Ti dokáží přiblížit politická témata mladým způsobem, kterému rozumí a který je oslovuje. Například před volbami do Poslanecké sněmovny 2021 sledovalo politické debaty na sociálních sítích přes 200 000 mladých lidí ve věku 18–29 let.
Vliv vzdělávání a rodiny na politickou angažovanost
Důležitým faktorem, který ovlivňuje politickou aktivitu mladých, je úroveň vzdělání a prostředí, ze kterého pocházejí. Mladí s vysokoškolským vzděláním nebo ti, jejichž rodiče se sami politicky angažují, mají až o 30 % vyšší pravděpodobnost, že půjdou volit nebo se zapojí do občanských aktivit.
Školy, zejména střední a vysoké, hrají zásadní roli v rozvoji občanské gramotnosti. Programy jako Studentské volby, které pořádá organizace Jeden svět na školách, umožňují studentům vyzkoušet si volební proces nanečisto. V roce 2022 se do těchto voleb zapojilo 42 000 studentů z 260 škol po celé republice.
Rodinné zázemí má rovněž silný vliv. Pokud rodiče s dětmi diskutují o politice a společenských tématech, je pravděpodobné, že se mladí budou později více zajímat o veřejné dění.
Generace Z a jejich specifika: hodnoty, témata, motivace
Současná generace mladých, často označovaná jako Generace Z (narození po roce 1995), se vyznačuje specifickými hodnotami a postoji. Podle průzkumu agentury Median z roku 2023 považuje 58 % mladých za nejdůležitější témata klima a životní prostředí, dále pak otázky rovnosti, dostupného bydlení a duševního zdraví.
Mladí jsou více otevření inovacím a změnám, mají menší respekt k tradičním autoritám a často odmítají klasické stranické rozdělení. Místo toho je zajímá konkrétní řešení problémů a ochota politiků naslouchat jejich hlasu.
Motivací k politické aktivitě je pro Generaci Z zejména pocit, že mohou něco změnit – ať už podpisem online petice, účastí na demonstraci nebo volbou strany, která prosazuje jejich hodnoty. Výrazným fenoménem je také zapojení do dobrovolnických aktivit, například v rámci neziskových organizací.
Co by mohlo zvýšit volební účast mladých?
Odborníci se shodují, že pro zvýšení volební účasti mladých je klíčová kombinace několika opatření:
1. Zlepšení občanského vzdělávání – nejen informace o volebním systému, ale i o tom, jak mohou mladí ovlivnit dění ve svém okolí. 2. Modernizace volebních procesů – například možnost hlasovat online nebo korespondenčně by podle průzkumů využilo až 45 % mladých voličů. 3. Silnější komunikace politických stran s mladou generací – zaměření na témata, která mladé oslovují, a jasná, srozumitelná komunikace na sociálních sítích. 4. Podpora participace mimo volby – posílení možností zapojit se do komunitních projektů, dobrovolnictví a veřejných diskuzí.Inspirací může být Estonsko, kde byla v roce 2007 zavedena možnost hlasovat v parlamentních volbách online. V roce 2023 zde využilo internetové hlasování rekordních 51 % všech voličů, přičemž mladí byli v této skupině nejpočetnější.
Shrnutí: Politická budoucnost je v rukou mladých
Ačkoliv se může zdát, že mladí lidé nemají o volby a politiku zájem, realita je mnohem složitější. Jejich účast u voleb je sice nižší než u starších, ale zároveň hledají nové, kreativní způsoby, jak ovlivnit dění kolem sebe. Sociální sítě, online kampaně, protestní akce i dobrovolnictví dokazují, že mladá generace není apolitická, jen se její forma angažovanosti výrazně proměňuje.
Budoucnost demokracie závisí na tom, zda se podaří mladé lépe zapojit do rozhodovacích procesů – nejen v den voleb, ale i v každodenním životě společnosti. Pokud jim nabídneme přístupnější nástroje a větší prostor k vyjádření, může se trend nízké účasti zlomit a mladí se stanou hybnou silou pozitivních změn.
